Hle nad Pisou již den se uklání(J5m)
a Giotto v práci plamen na skráni(J5m)
Již složil štětec z ruky umělé(J5m)
i tvůrčí žár mu doplál na čele(J5m)
v okně stanuv tiše zadumán(J5m)
zří jak se davy pestře valí z bran(J5m)
Zda přijde dnes Již pozdní hodina(J5m)
tak na milenku Giotto vzpomíná(J5m)
A co tak sní tu zraku nevěří(J5m)
muž neznámý mu stanul u dveří(J5m)
Zří Giotto v šeru zrak mu planouti(J5m)
a na klobouku péro kohoutí(J5m)
Snad slavný mistr dí ten v úsměvu(J5m)
mi odpustí tak pozdní návštěvu(J5m)
Jsem cizím tu a domů zlý mám chvat(J5m)
chceš mistře moji ženu malovat(J5m)
Však slyš snad úžas duch tvůj pocítí(J5m)
ty nesmíš její tváře spatřiti(J5m)
Snad za vrtoch žert lásku žárlivost(J5m)
to měj vše jedno já ti řekl dost(J5m)
Tvář nejkrasší jež vzplála ve tvých snech(J5m)
ta vzor buď tvůj tu z plátna zářit nech(J5m)
Neb ženy mojí půvab vznešený(J5m)
má v sobě ráje sladké plameny(J5m)
Nuž přijímáš Já zlata nešetřím(J5m)
co žádat chceš buď plnou měrou tvým(J5m)
Tu Giotto zmaten ruku podává(J5m)
kde cizincova tmí se postava(J5m)
A již tam slyší dveře vrznouti(J5m)
v nich jen se mihlo péro kohoutí(J5m)
A jako tajnou silou k dílu hnán(J5m)
již z rána Giotto štětcem zaměstnán(J5m)
Co z krásy žen mu mysl obsáhla(J5m)
to na plátno teď kreslí znenáhla(J5m)
A než se večer zatměl v jeho zdech(J5m)
již zřel ji v prvních sladkých obrysech(J5m)
Tam venku klid již pozdní hodina(J5m)
a Giotto na cizince vzpomíná(J5m)
A co tak sní zjev náhlý u dveří(J5m)
zda známý stín se tamo nešeří(J5m)
Ta tvář ten zrak jež vidí planouti(J5m)
a co tam chce to péro kohoutí(J5m)
Nu začals již Ah zde ty obrysy(J5m)
Nu za tu práci toto vezmi si(J5m)
A roztrh obraz mistr v úžasu(J5m)
je zmaten v divném s sebou zápasu(J5m)
Sic měšec zlata tiskne jeho pěsť(J5m)
však divný mu to přece patron jest(J5m)
Haha jen trpce smál se cizí muž(J5m)
s tvou krásou mistře selhalo to juž(J5m)
Již ne jak bytost nebem zářící(J5m)
ji maluj mi však s peklem na líci(J5m)
Dnes líp ji znám ač krátký jenom čas(J5m)
nuž do práce a pomoz ti sám ďas(J5m)
Tu Giotto zří jak divně mihavá(J5m)
již k dveřím tíhne jeho postava(J5m)
a sotva viděl dveře zívnouti(J5m)
již zmizelo v nich péro kohoutí(J5m)
Toť cizí moc až dosud neznámá(J5m)
jej k práci pohání hned za rána(J5m)
Kdy včera v hlavě vír měl andělů(J5m)
dnes peklo ďáblic dostal k údělu(J5m)
Zář nebe včera sladký úsměv žen(J5m)
dnes v démonické tváře pohřížen(J5m)
Co chmurné tmy a žáru v srdci má(J5m)
to nyní plátno v sebe pojímá(J5m)
A brzy divný spěch to divný chvat(J5m)
zří z plátna peklem žhoucí zraky plát(J5m)
Cos tísní jej on neví čím to jest(J5m)
a myslí jeho divná tíhne zvěst(J5m)
Již ustal tmí se pozdní hodina(J5m)
zas na cizince tiše vzpomíná(J5m)
A tak sní ha lze se nechvěti(J5m)
ten jako sloup tu stojí po třetí(J5m)
Ta tvář ten zrak jak umí žehnouti(J5m)
a k ďasu co to péro kohoutí(J5m)
I vzkočil Giotto Nech ty hlouposti(J5m)
dnes zpráva má tě z pochyb vyprostí(J5m)
Již zase začals Nu nic nedělá(J5m)
A roztrh plátno mistru docela(J5m)
Ten bledna tiskne zlato v úžasu(J5m)
a těžká dlaň se hrouží do vlasů(J5m)
A poslyš teď co znova přišlo mi(J5m)
snad sílu duše tvé to nezchromí(J5m)
Já neklamný již našel prostředek(J5m)
jak v jedno slít mé ženy hřích i vděk(J5m)
Co v Pise žen ty z každé něco vem(J5m)
a v celek jeden spoj na plátně svém(J5m)
Ctnost nečest bohatství i chudoba(J5m)
hnus krása toť ta pravá podoba(J5m)
Já neskrblím a času dost ti dám(J5m)
až hotov budeš přijdu k tobě sám(J5m)
Nuž platí Giotto ruku podává(J5m)
kde děsná ven se smýká postava(J5m)
Jen zívly dveře že moh ztrnouti(J5m)
a tmou se mihlo péro kohoutí(J5m)
A Giotto hledal v tvář mu padl sníh(J5m)
zrak svědčil mdlý o nocích probdělých(J5m)
On v palácích i chýžích chudoby(J5m)
si hledal část té divné podoby(J5m)
On často skryt za chrámu sloupovím(J5m)
v žen tváře zíral kalným zrakem svým(J5m)
Ba v nocích pustých míval přístřeší(J5m)
na místech kde jen hanba peleší(J5m)
A musí vpřed on ví jen tajná moc(J5m)
že pudí jej v zář dne i tmavou noc(J5m)
A čím se hroužil v úlohu svou dál(J5m)
tím příšerněji pohled jeho plál(J5m)
Až kdysi toulkami jsa plně syt(J5m)
se zavřel v dílnu obraz dokončit(J5m)
Již maluje moc tajná žene jej(J5m)
bled a churav jeho obličej(J5m)
A jak pod štětcem obraz vyrůstá(J5m)
tak plynou vzdechy jemu na ústa(J5m)
Ó mistře Giotto práci neblahou(J5m)
ty draze splatíš vlastní krví svou(J5m)
Stůj dokud čas a hlavu ve dlaň vem(J5m)
Teď nebe s peklem válčí v nitru tvém(J5m)
Však marně Obraz divný skončen jest(J5m)
a Giotto šílí slyšet všude zvěst(J5m)
A zastřen obraz neb když shléd jej host(J5m)
hned ve spáry jej jala šílenost(J5m)
A dílna zpustla kolem smrt a žal(J5m)
jen pavouk v husté sítě obraz vtkal(J5m)
Kdys večer v matném stínu lucerny(J5m)
kol zdí se smýká druh tam příšerný(J5m)
Ve dveřích zmizel belhá po schodech(J5m)
hoho dnes divný zdá se míti spěch(J5m)
Jest v dílně již kde malba v zákoutí(J5m)
co chce ta tvář to péro kohoutí(J5m)
Druh divně křiví ústa do smíchu(J5m)
an k obrazu se plíží potichu(J5m)
A strhnuv závoj dí Hra dohrána(J5m)
Tys dobře trefil ženu Satana(J5m)