JINÁ PÍSEŇ

Jiří Mahen

JINÁ PÍSEŇ
Tu píseň horoucí – ó, slyš ji, slyš! Ji zpívá potápěč nad hloubkou nachýlen: Spí poklady u lesů z korálů, a čekají, kdy boží spatří den. Tu píseň mučivou – ó, slyš ji, slyš! Ji zpívá potápěč nad hroby temnotám: Buď s klidem tu, kdos’ nikam nedoplul, vždyť plujem všichni, nevědouce kam! Ó, slyš tu píseň přece, tolik dojala, a tolik roztesknila, příliš pravdivá! Mír budiž s tím, kdo o pokladech sní, klid budiž s tím, kdo v hrob se podívá! Můj potápěči, jedno zbylo však: květ ráje roste až u sama dna. Dnes urvi jej a přines na světlo, by ztichla bolest touhy záhadná! 30