TICHÉ SRDCE.

Jiří Mahen

Pomalu, myslím, přece klíč ten najdem’, jímž tajemství se světa odmyká – leč nebude to, dnes to jasně vidím, pražádná chvíle slavně veliká – už rodí se to, v nitru mém to klíčí a zítra možná ukáže to list: do velké knihy různých dnů se dívám, prohlížím stránky, učím v ní se číst... Přerychle kdysi konec hledali jsme v té knize honem, kdo chtěl čekati? Zřím přátel řadu, hlava točí se jim jen samou vírou, samou závratí, leč dole řeka, rmutná řeka plyne, krok jeden chybný a už plovou v ní –! Dny včerejší – kdo na vás zapomněl by – vy pěkné dny a noci naivní? Ne rychle tak se potom léta hnala... Za chlebem člověk vyšel do světa, den jeden hýřil z bytosti tvé vyšel, den druhý do ní vcházel asketa – podivné hraní! Zatím lidé mřeli a třepily se naše ideje... Stanovisk tisíc na stůl čas ti hodí a každé z nich už nějak správné je! Blázinec! – duše oklamaná vzdychá, pro slípky kurník! – hlas dí kohoutí, – Tvé strašné kráse – snílek v prázdno šeptá, – jen smrtí svou se mohu vyhnouti –! – Své stříbro dej sem – slyším řev – a zlato! – Do všeho rudou rozkoše chci nit! Jdu kudy jdu a žiju, kterak žiju... Co, živote, já na tobě mám chtít? Pomalu nějak zrám zas na studenta, jak býval jsem jím nitro oddané, leč je tu kouzlo, že až strachem o ně chvílemi srdce bíti přestane... Ten pocit ráno nejsilnější bývá: nadchází léto nejkrásnějších let! Child Harold jak by stál mé u postele a hleděl se mnou v nekonečný svět...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko

349. báseň z celkových 425

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ULICÍ JDU OSAMĚLOU... (František Táborský)
  2. 73. Není ovšem, jako mnohé Švábky, (Jan Kollár)
  3. Naposled! (Karel Leger)
  4. Mopsík a chrt. (Václav Svatopluk Štulc)
  5. VELÍŠ. (Ferdinand Tomek)
  6. XLII. Jen jedno bych se naučit chtěl (Vítězslav Hálek)
  7. OSUDY PROROKŮ čili KDYBY SE BYL HUS VRÁTIL Z KOSTNICE (Josef Svatopluk Machar)
  8. ČERVNOVÝ DEN. (Josef Svatopluk Machar)
  9. ZŠEDL SVĚT. (Karel Babánek)
  10. Na výminku. (Ladislav Quis)