Ve své jizbě.

Adolf Brabec

Když přijdu do své jizby zmlklé, šeré je smutno mně při lampě matném svitu, do oken, když si bubnuje déšť, pere, kol ticho, jenom v uchu mém si zní tu. Zas tesknota se divná srdcem nese, do kadeří když kroužím chladnou ruku, cos steré vidíny mi v duši třese a s ními touhu bolesť, žal a muku. Před lampou zlatá síť se světla kmitá, když v říši vzpomínek se duše noří, a myšlénky tu víří, svítí, hoří, když dál se duše mořem snění zmítá. O! zjevy nedosáhlých, vzdušných vzletů, o zastavte se, odpočiňte v letu, v paprscích svých plných divné záře, vy stejny vždy jste v zimě jako v jaře. Vy žijete jen jedním okamžikem, zřím ve vás snění, celé mládí svoje, však zaniknutí jest i vaším vznikem, a noříte se do tmy do závoje...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

36. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  2. Míť někde v očích světlo sympathie, (Jan Evangelista Nečas)
  3. Vítr. (Jan Daniel Korvín)
  4. DEŠTIVÁ NOC. (Adolf Červinka)
  5. Osamělá. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  6. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  7. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  8. Alejemi. (Emanuel z Čenkova)
  9. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  10. Deštivý večer. (Alfons Breska)