Písni.

Adolf Brabec

Ó písni moje snivá si s jarním vyleť vánkem, kdy kolem juž se stmívá, se zulíbej s červánkem. Jsi vonným, družným květem, jež jaro kouzlí zase, když letí naším světem, tu vykouzlí v kráse. Tak divnou dumou, tesknou, se duše moje svírá, že řasy se lesknou a v zrak se slza vtírá. Když slyším tebe, písni, jsi démonem mně náhle a srdce cos tísní, jak akkordy tvé táhlé. Co blaha, hned zas bolu, ve tvém zřím něžném květu, co něhy skrýváš v stvolu a vyzpíváš ji světu. Však nechci jedin pouze by na vždy byl tvůj nápěv, jenž v sen by jal mne dlouze, a stlačil očí záchvěv...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

183. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. Ty’s mně byla milá melodie (Jan Neruda)
  3. PO LETECH. (Ludvík Lošťák)
  4. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  5. JARO. (Josef Václav Sládek)
  6. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)
  7. Melodie. (Josef Kuchař)
  8. Je ticho kolem – (Xaver Dvořák)
  9. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Za skřivánkem. (Adolf Brabec)