Vzpomínka.

Adolf Brabec

To bylo v Benátkách a koncem máje, kdy prvně zřel jsem jihu čarné kraje, již kvetly akáty a růže všude na stromech zrály fíky, višně rudé. To bylo v Benátkách, kde lagun řada a večer nádherný i západ žhavý v závoj růží kryje chrámů hlavy... Kol zahrad vonných moře protékalo pod mosty na sta tmavých gondol spalo. V tom zpěv jsem zaslech’, něžný, sladký tady a dívčí zjev se zakmit u zahrady! To dítě bylo skorem, anděl snivý, jenž dosud všemu zasměje se, diví, že hleděl zmámen jsem, jak sobě hraje, co zatím ňader květ již plně zraje. A růže skláněly se u terassy, pár poupat z nich zdobilo její vlasy s bravurou, když dívčí rozpustilou ty růže trhala svou ručkou bílou. V tom napadlo mi, jeden krok že chybný kde moře zdvihalo své boky, což kdyby démon tam ved’ dívčí kroky? A sotva myšlénky ty ve mne vznikly, pod mostem ženy uděšeně vzkřikly, my zahlédli jen dívčí tělo bílé, jak ženou v dálku vlny rozpustilé. a kamsi v dálku nesly život malý. Pár růží chtělo jenom dítě míti a osud přál si za ně její žití! Na jihu tam, dnes mohla býti paní a líbat muže, dítě tisknout k skráni, vše přeludem je, všecko oči mámí a navždy zůstává jen vzpomínání.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

20. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CIZINCE. (Otakar Theer)
  2. Rozhovor. (Emanuel z Čenkova)
  3. báseň bez názvu (Alfons Breska)
  4. VEČER V CIZINĚ. (Antonín Klášterský)
  5. Sen na laguně. (Antonín Klášterský)
  6. V touze. (Hanuš Jelínek)
  7. Za mořem. (Václav Antonín Crha)
  8. PAYSAGE. (Hanuš Jelínek)
  9. LVI. Dumám u lesního plesa: (Adolf Heyduk)
  10. báseň bez názvu (Růžena Jesenská)