NEVLÍDNÝ DEN.

Adolf Brabec

To umíravý, nevlídný byl den, a duše stále hosta čekala, a modrá touha, zahalena v sen, do duše pochyb řadu vehnala. Až přijde večer, shasnou světla dne, pár smutných svítilen se zableskne, a všude člověku, kam pohledne, po něčem strašlivě se zasteskne...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

31. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOCI. (Růžena Jesenská)
  2. Píseň „Zase o jednom dni.“ (Antonín Sova)
  3. MILUJI ŽALY. (Arnošt Ráž)
  4. HOSANNAH. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Marnost nad marnost (Xaver Dvořák)
  6. PŘEC NĚCO ZŮSTANE... (Roman Hašek)
  7. Skizza ku „Caritas“. (Antonín Sova)
  8. MRTVO V DUŠI. (František Taufer)
  9. Po denním shonu. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Stráž mrtvých. (Augustin Eugen Mužík)