V BEZESNÉ NOCI.

Adolf Brabec

Poslední jiskra vychladla v kamnech mých – blíží se ráno... lehce usínám; úplňku záře zmírá v alejích, ve vzpomínkách smutných sedím sám a sám. Perutě touhy vanou nad tváří mou, usínám a ráno již bělí zem, dívám se... oči zavírám únavou – prázdno je kolem – mrtvo v srdci mém.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

438. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MELANCHOLIK. (Otakar Auředníček)
  2. XII. Umíral jsem – tak se mi to zdálo, (Adolf Heyduk)
  3. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. SLOKY SENTIMENTÁLNÍ. (Božena Benešová)
  5. PRO ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PÍSEŇ PODZIMNÍ. (Bohdan Kaminský)
  7. V mlhách. (Xaver Dvořák)
  8. O dušičkách. (Adolf Heyduk)
  9. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  10. báseň bez názvu (Karel Babánek)