Z PLESU.

Adolf Brabec

Ach – valčík tančit s vábnou ženou, pro niž se srdce v touze chví, mít ji ku ňadrům přichýlenou, dech cítit její vášnivý – – toť nejkrasší je chvíle plesu, že zdá se, jak tvář anděla, s tou kamelií ve účesu, k tobě by se skláněla. Co kouzla jenom v hudbě dřímá, když zlatovlásku můžeš vést’ se šatičkama růžovýma a víš, na chvíli že tvou jest – – – když při valčíku kolébáš ji, o rámě její lehce spiat a rozloučiv se růži dáš jí, by mohla si snad vzpomínat...!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

4. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chvála tance. (František Hajniš)
  2. II. Tanec milujících. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Bez masky. (Emanuel z Čenkova)
  4. Bábinčin maršovský valčík (Petr Křička)
  5. Při balletu (Jan Neruda)
  6. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  7. Za oknem. (Bohdan Kaminský)
  8. TANEČNICE. (Ferdinand Tomek)
  9. Causerie Žofínská. (Antonín Sova)
  10. Proroctví Cazottovo. (Jaroslav Vrchlický)