UTIŠENÍ.

Adolf Brabec

V hlubinách je před skonem a horečka v mé tepny buší, šlo vše tím věčným zákonem, mráz pochyb spálil květy v duši. Když zdálo se mi o štěstí, můj anděl bílý letěl v dáli a touze mé i bolesti se květy citů vysmívaly.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

484. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dech májový dětství. (Karel Nejč)
  2. ALEJ. (Stanislav Mráz)
  3. XVI. Sedím v besídce, (Adolf Heyduk)
  4. ZEĎ. (Antonín Klášterský)
  5. TOUHA. (Adolf Brabec)
  6. Procházkou. (Adolf Brabec)
  7. KVĚT A PLOD (Jaroslav Vrchlický)
  8. PODZIMNÍ PÍSEŇ. (Adolf Brabec)
  9. FIALKY. (Adolf Brabec)
  10. BÍLÝ KVĚT. (Adolf Brabec)