VEČERNÍ NÁLADA.

Adolf Brabec

Spí město, jenom řeka hučí a měsíc bílý líbá ji, v oknech kláštera zpěv zvučí a violy hlas počítají. Prastaré lípy šumí ještě ve fialové aleji, již dávno přešly letní deště a mlhy hory halejí. Jen viola kdes smutně kvílí a je to smutek takový, když srdce plakat nemá síly a nikomu to nepoví! Snad jsou to vzdechy sladké touhy, jen měsíc bílý líbá ji, a polibek ten žhavý, dlouhý ve klášter letí podtají.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

4. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁLADA (Zikmund Winter)
  2. HLAS JARA. (Zikmund Winter)
  3. BALLADA O VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  4. Jdou mraky tmavé po horách (Adolf Racek)
  5. Pantoum noční. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  7. SESTINA ZA BOUŘNÉ NOCI. (Vladimír Frída)
  8. ZPÍVAJÍCÍ LABUTĚ. (Otakar Auředníček)
  9. KLID JARNÍHO VEČERA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  10. X. Smutku! z ňader nočních viol, (Jaroslav Vrchlický)