VÁM.

Adolf Brabec

Zní nitrem do dnes vaše slova a v tajemnou se snoubí ozvěnu, jak cítil bych se mladým znova, na lásky svoji čekal odměnu, po boku vašem směle kráčel, ze rtíků vynucoval vašich smích a s vámi vonnou kytku stáčel ze květů letních růží posledních, kol dokola zřel v divné světlo, jež kolem plálo žhavým zlatem svým, na vaši bílou tváři slétlo, obstřelo florem lásky tajemným... Ba snili jsme o štěstí lásce, o divokém tom světla západu, kdy zadumán jsem býval při otázce i mnohém vašem divném nápadu, kdy nevěda, že prázdná slova tak vyzáří jak skvělý západ ten, a stránka žití mého nová, že bude bludný klam a sen...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

247. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Král – žebrák. (Adolf Heyduk)
  2. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  3. KVĚTINY. (Emanuel z Čenkova)
  4. VÍŠ? (Jan Spáčil-Žeranovský)
  5. Epilog. (Antonín Klášterský)
  6. JEJÍ NOŽKY. (Adolf Brabec)
  7. XXVII. Ty dala jsi mi vše, co žena dáti může, (Jaroslav Vrchlický)
  8. POSELSTVÍ. (Alois Škampa)
  9. Poslední květy. (Augustin Eugen Mužík)
  10. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)