SLZA.

Adolf Brabec

Ty čarokrásná máje noci svým hvězdným pláštěm skryj mou líc, já v náručí tvém budu moci vyplakat bolů na tisíc. Ze květů vůně jasmínové do duše mně cos zatlačí, a nese touhy nové, nové, že sobě dneska zapláči. Na jemný květ, jenž tiše skládá své bílé křídlo na tu zem, má žhavá horká slza padá a slzu mou si noci vem. Ba vezmi slzu třpytnou mojí tam v tiché, třpytné roje hvězd, nechť s tou se slzou hvězda spojí, a ta mou hvězdou žití jest!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

173. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  3. Jak píseň jarní noci. (Ervín Špindler)
  4. Orion. (Jaroslav Vrchlický)
  5. TY LETNÍ VEČERY... (Josef Rosenzweig-Moir)
  6. Doba písní. (Rudolf Pokorný)
  7. LIST. (Adolf Brabec)
  8. STÍNY VEČERA (Jaroslav Vrchlický)
  9. PROBUZENÍ. (Antonín Klášterský)
  10. VZPOMÍNKA Z ARKA. (Adolf Brabec)