JEJÍ NOŽKY.

Adolf Brabec

Tvé nožky bílé lilije ty celé tobě zulíbám ty čarné vnadné linije, při nichž hned sním a usínám. U kolenou jsem otrok tvůj, a lásky číš bych věčně pil, zrak božskou touhou hýří můj na čarném hradě lásky vil. V té ve chvíli tvůj je ten vděk nad lilje, růže bělostné, nad kytku něžných fialek u nohy malé přeskvostné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

16. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  3. VÁM. (Adolf Brabec)
  4. Bílé srdce. (Zikmund Winter)
  5. Co velkého kdy člověk vykonal... (Růžena Jesenská)
  6. XXVII. Ty dala jsi mi vše, co žena dáti může, (Jaroslav Vrchlický)
  7. MLADÉ HŘÍŠNICI. (Josef Merhaut)
  8. Král – žebrák. (Adolf Heyduk)
  9. BÍLÉ SRDCE. (Zikmund Winter)
  10. 28. Já, perlo má, jsem věčně tvůj, (Josef Kuchař)