JARNÍ NOCÍ.

Adolf Brabec

Ve světle nejistém a líném jdu nocí jarní zadumán, jdu září měsíční i stínem ve sny jsa svoje zkolébán. U nohou zachvěje se tráva, na nebi tisíc bílých hvězd, jež mléčná třpytivá ta dráha do sítě pavučí chce vplést. Ten kraj jsem dobře znával kdysi, byl to můj mládí útulek, kdy, hvězdo bílá, svítila ty jsi a tvůj mě sílíval vždy vděk. Ty noci, ty kouzel všech plná, dnes bázlivě tvůj líbám šat, když hvězdu žití svála vlna a duši mojí pojal chlad...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

441. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Venuše. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZÁVOJ. (František Taufer)
  3. Tys měsíc v krajkách mraků (Adolf Racek)
  4. SKLAMÁNÍ. (Otakar Auředníček)
  5. NOCI. (Antonín Klášterský)
  6. Mrakům. (Alois Škampa)
  7. Světlušce. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Cestou. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. Večer. (Adolf Heyduk)