TY ODCHÁZÍŠ?

Adolf Brabec

Ty odcházíš a nevíš ani, že zraněno je srdce mé, ó lásky mojí krásná paní, snad šťastni přec být můžeme! Ku štěstí stačí snítka květů, jež jaro hlásá na zemi, a polibek z Tvých žhavých retů mé mládí vrátí zase mi. Ó dosud zřím Tvé štíhlé tělo a očí záři plamennou ve chvíli, kdy se na mém chvělo jak sladké hudby ozvěnou. Ne, nelze jíti v dálku Tobě, jen pro Tě život můj je tu, a kdybych dlel ve tmavém hrobě, chci kvést pro Tebe ve květu...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

11. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Anemone triloba. (Emanuel Miřiovský)
  2. Květy na hrob. (Adolf Heyduk)
  3. Rád bych... (Jaroslav Vrchlický)
  4. NEDBÁM. (Adolf Heyduk)
  5. ŠTĚSTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ty ke mně nevejdeš, až tvoje jaro vzplane, (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. SLOKY. (František Kvapil)
  8. XXI. Ó kéž jsem krásným okem Tvým, (Jaroslav Tichý)
  9. Dětem. (Anna Simerská)
  10. Saronská růže. (Adolf Heyduk)