Jdou chlady nocí, jdou chlady dní,

Viktor Dyk

Jdou chlady nocí, jdou chlady dní, a omrzele rozteskní. Tak věčně a věčně, v duších led, do mračen z popelu pohlížet! Věčně a věčně vším, sebou třást. A nikde klid! a nikde vlast! Údy jsou jako z olova, stesk toho, jenž vše pochová, a v starý všeho civí mráz a v hrůzu zas! A v hrůzu zas. U velikých i v ulici ucházejí se básníci. U velkých bez mozků, bez duší, v ulicích, které jsou nejhlušší. – Pro naše hříchy, pro náš rmut, pro naši touhu, pro náš trud, osude! Nutno dál vším třást pod mračny z popelu, kde prý vlast?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

528. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LITOMĚŘICE (Rudolf Medek)
  2. HODINY. (Karel Babánek)
  3. SIESTA (Karel Hlaváček)
  4. ŘÍJEN (Viktor Dyk)
  5. My budem šťastni... (Julius Alois Koráb)
  6. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  7. KAŠTANOVÁ ALEJ V ZÁŘIJOVÉM POLEDNI (Božena Benešová)
  8. Večerní. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Sonet o romantice citu. (Josef Svatopluk Machar)