I.   UVEDENÍ.

Richard Weiner

Jenž narozen jsi vedle světelných zřídel(Na) a od povrchu země odvracíš zrak(Na) v němž čte se touha i zhrdání šetři svých křídel(Na) Šetři svých křídel Neboť někdy jak pták(Na) uděšen v ztrnulost pohledem hadím(Na) měl bys jich silných potřebí(Na) Já smutně zkušený dobře radím(Na) Vidíš li slunce na nebi(Na) vidíš li hvězdy a slyšíš li vítr jak řádí(Na) v oddaném srdci k prvkům se pohybu(Na) k prvkům se světla druž Nerozplýtvej však své mládí(Na) v družnosti s nimi Neb někdy za chybu(Na) spáchanou takovým rozpietím síly(Na) víš li čím splatíš(Na) V mých těžkých a strohých slovech je bědno dnes číst(Na) Je jako raněné divoké zvíře srdce mé dneska(Na) bez myšlenky bez pohnutí bez citu Jen svist(Na) jen svist suchým listím slyším(Na) Byl pták a byl had(Na) O ptačím životu se zachtělo mi psát(Na) Teď když jsem otevřel(Na) zděšením zavřené oči tu slyším a vidím(Na) ptačí ten život jenž šťastných příhod byl pln(Na) Slyším jej zpěvem a šveholným letem jej vidím(Na) slyším jej v trylcích ach slyším jej v šumotu vln(Na) Kde je kde je kam se poděl(Na) Byl zpíval létal není(Na) Od těžké práce denní(Na) zvedni již hlavu svou(Na) A slyš jak vypravuji(Na) příhody jež se snují(Na) mým mládím v zradu daným mou myslí tesklivou(Na) Soucitné děti pláčí(Na) nad smutnou smrtí ptačí(Na) Jim není života(Na) krom snadných ptačích písní(Na) krom nadšení jež vysní(Na) jim ptačí bytost lehkou zpěvánkou kolotá(Na) Ty však pohlédni hlouběj(Na) Po denní práci hloubej(Na) proč skonal tento pták(Na) Ne smrt zřím život ptačí(Na) A odtud bázliv stáčí(Na) se k lidem udolaným můj zamlžený zrak(Na) Zřím ty již klesli mladí(Na) Ty kterým pohled hadí(Na) zavelel stát(Na) Proč tážeš se Kdo ví tu(Na) Snad že v těch očí svitu(Na) je hrůzný majestát(Na) závisti zeměplaze(Na) jenž čeká v bídné snaze(Na) a v chvíli příhodné(Na) zvítěziv nad únavou(Na) životů šťastných dravou(Na) svých očí skelností jim srdce probodne(Na) Byl létal zpíval není(Na) Já v němém podivení(Na) zřím jeho život teď(Na) Jdu poli z lesa k městu(Na) a zdá se mi že jest tu(Na) ve ptačím zhynutí života přípověď(Na) Kdo chcete se mnou jíti(Na) Ten ptačí život svítí(Na) duhových světel hrou(Na) Byl létal zpíval není(Na) Pohleďme usmíření(Na) do bran jež se nám s tichou teď hudbou otevrou(Na)

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

341. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A STROMY ŠUMÍ... (Otokar Fischer)
  2. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  3. OBSAH ŽIVOTA (Jan Opolský)
  4. Duši. (Rudolf Richard Hofmeister)
  5. LESNÍ STRŽ (Jaroslav Vrchlický)
  6. BŘÍZY. (František Eisler)
  7. Soše Narcissa. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Ve své jizbě. (Adolf Brabec)
  9. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  10. VIII. Nevěřte sladké, usmívavé tváři, (Václav Šolc)