AUTOPLAGIÁT

Richard Weiner

Dno čirých říček, a na dně fujara, a lesní roh se loučí s břízkou, slabounký hlásek vpadá do jara s nedočkavostí zlostně energickou. Po písku šeptmé stíny rybiček, ač-li to nejsou rybky samy, a ze všech hájů „cukrú“ hrdliček, leda že pel to, an výská nad břízami. Či dvojtón ticha snad, jenž osaměv po loňských snězích, trne pod modříny, zda se ho ujme loutnin čarozpěv, aby ho rozpřed’ v radost bez příčiny. Loutna, loutna! Bouřky ji upustily do sypkých dýn, kudy úžas klopýtal, voda a země o ní soupeřily, a má ji vítr, jenž o ní přemítal. Vzdal se mu kastel tíže a navrací klíče k svým kejklům a od svých doupat, skrz meandry hudby své se zpita potácí vysoko sřícená pyšná loutna. Nade kři růží snopky včel, červnových hřmění letmé sémě, a nad strání se na chvíli odmlčel ještěrčí poplach celé země. Nelidské slávy lidská zámlka – a lesní roh se s břízkou loučí – to vybřed’ z kukly své a propuká rozlehlý nápěv přástek s loučí. A tvrdé jaro, jemuž nabízí úhlednou chaloupku, ach, tak idylickou, lískový prouteček naň sřízlo si s krutostí mládí zlostně energickou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

230. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PLÁNĚ. (Jan Psohlavý)
  2. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  3. Klenckyj radášek. (Antonín Klášterský)
  4. Živé krámy. (Jan Daniel Korvín)
  5. LI. Strom květ nese, dokud neuchřadne, (Jan Neruda)
  6. Břítov. (Antonín Klášterský)
  7. Památce Baarově. (Antonín Klášterský)
  8. Na Trhanově. (Herma Pilbauerová)
  9. Růžová skála. (Růžena Jesenská)
  10. Zvíčera. (Antonín Klášterský)