NA RUBU ŽENSKÉHO PORTRETU.

Richard Weiner

Mé oči hledí někam do daleka. Ni časem, místem, ani pomyslem ta vzdálenost. Jen tím, kterak se leká tvá mužnost počinu, když do nich zří. Mně tváří v tvář, a paže své-li rozpneš, tajemno hmatáš, které vysílám. Kdybys je pocítil, svůj kořen podtneš a zahyneš – nepoznav tajemství. Jen vnější krásno znáš, co k tobě plyne, v ně všechen hleď, až libost unavíš. Mé daleko je v blízku tvém, leč, plynné, tvým srdcem projde, aniž o tom víš.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

576. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Požívání Boha (Xaver Dvořák)
  2. Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici, (Adolf Heyduk)
  3. MLHY.*) (Svatopluk Čech)
  4. Tvé záhady chcem proniknout svou myslí, (Adolf Heyduk)
  5. TROJJEDINÝ (Xaver Dvořák)
  6. XLII. Sen zamkni nám oči do pevna, (František Leubner)
  7. NOČNÍ KONTEMPLACE. (Zikmund Winter)
  8. Jak to bývá. (Jaroslav Vrchlický)
  9. DVÉ TVÁŘÍ (Otokar Fischer)
  10. PŘÍCHOD (Jaroslav Vrchlický)