Třetí den už volá na pomoc(T5m)
čerta ďábla ale malomoc(T5m)
od mistra se stejně neklidí(T5m)
jeho dílo dosud nehotovo(T5f)
a co schází oko umělcovo(T5f)
ještě nevidí(T3m)
Před čtvrt rokem hrabě z Klanovid(T5m)
obraz Krista dal mu zhotovit(T5m)
pro svůj zámek aby před zrakem(T5m)
měl jej v paměť že choť jeho milá(T5f)
z nemoci se těžké pozdravila(T5f)
jako zázrakem(T3m)
A hned mistr dal se do díla(T5m)
On jenž dosud shora sesílá(T5m)
uzdravení všem kdo churaví(T5m)
byl mu vždycky třeba jiným protiv(T5f)
krásný velký stejně vděčný motiv(T5f)
jako lákavý(T3m)
Dlouhou dobu mistr před plátnem(T5m)
ve tvoření času posvátném(T5m)
v kouzlo barev měnil nadšení(T5m)
však když byl už s prací hotov skorem(T5f)
viděl žasl splakal nad výtvorem(T5f)
svého umění(T3m)
Ne to nebyl ani z daleka(T5m)
výraz v tváři syna člověka(T5m)
který léčí jenom vidět jej(T5m)
který nad to a to jeho sláva(T5f)
věčný život ano věčný dává(T5f)
těm kdo věří v něj(T3m)
A on zkoušel podat na novo(T5m)
víc ach víc než roucho Kristovo(T5m)
onen zjev jak sám jej kdysi zřel(T5m)
ale darmo chaos na obraze(T5f)
chaos v mysli chaos v jeho snaze(T5f)
skončil přední z děl(T3m)
A byl přece jednou klerikem(T5m)
poznal Krista v jeho velikém(T5m)
díle spásy než se docela(T5m)
odřek kněžství na slov matčin příval(T5f)
že ta dívka již tak rád kdys míval(T5f)
náhle zemřela(T3m)
Hrouží duchem do oněch se chvil(T5m)
kdy tak šťasten se svým Kristem byl(T5m)
že jej stále viděl před sebou(T5m)
v dlouhé říze s usměvavou tváří(T5f)
jak tak mile patře na něj září(T5f)
lásky velebou(T3m)
A co vidí místo lásky té(T5m)
svoje mládí hříchem rozryté(T5m)
místo blaha cítí břemeno(T5m)
že je na vždy ducha vzlet i mladost(T5f)
umění i ze života radost(T5f)
vše vše ztraceno(T3m)
Myšlénka ta jako mohyla(T5m)
na mysl se jeho tlačila(T5m)
a s ní krutý nevýslovný žal(T5m)
jenž jej tížil stále víc až na zem(T5f)
sklátil jej kde mistr pod obrazem(T5f)
hořce zaplakal(T3m)
A čím více bolest zoufalá(T5m)
na kusy mu srdce trhala(T5m)
tím víc šly mu duší veškerou(T5m)
lítost touha by dal výhost všemu(T5f)
a zas chtěl a směl se vrátit k Němu(T5f)
s děcka důvěrou(T3m)
A když opět oči otevřel(T5m)
aj co vzadu v šeru síně zřel(T5m)
dávný zjev ten ano bohudík(T5m)
v dlouhé říze s usměvavou tváří(T5f)
jako druhdy když byl v semináři(T5f)
šťastný nešťastník(T3m)
A ten celý zářný obličej(T5m)
který léčí jenom vidět jej(T5m)
ani stopy nemá po výtce(T5m)
ale za to lásky celé moře(T5f)
jako tenkrát když i přes své hoře(T5f)
věřil nejvíce(T3m)
Mistr žasne vstává se země(T5m)
zjev tam dosud stojí tajemně(T5m)
ó zas věří že jej z pohromy(T5m)
vyrve mocí nebeského zdroje(T5f)
jako tenkrát když v něm vídal svoje(T5f)
živé svědomí(T3m)
A co nyní vidí na hlavě(T5m)
skví se celá v světla záplavě(T5m)
jaké barvy a ten milý zjev(T5m)
jakby kynul by se chopil štětce(T5f)
a co vidí směle přenášet se(T5f)
jal vše do barev(T3m)
Velebná a velká chvíle ta(T5m)
Tu je štětec a tu paleta(T5m)
a zas ruka jako ve mládí(T5m)
věčnou lásku v plátna obrysy tu(T5f)
se zvláštnostmi všeho koloritu(T5f)
rychle převádí(T3m)
Zatím pokřik dole z ulice(T5m)
ve pracovny dere poklid se(T5m)
a vždy víc a stále hlučněji(T5m)
ale mistr v této chvíli slyší(T5f)
jen hlas lásky který bolest tiší(T5f)
v blaho měně ji(T3m)
Křik se vedral v ucho mistrovo(T5m)
když už dílo bylo hotovo(T5m)
přistoup k oknu řev zněl víc a víc(T5m)
z kruhu přátel opuštěných zradou(T5f)
kteří za to proň si přišli s vnadou(T5f)
lepých krasavic(T3m)
Marné svody teď už oželí(T5m)
mistr snadno bujné veselí(T5m)
v jejich kroužku žerty smích a zpěv(T5m)
z malby na něj v čarných barev záři(T5f)
s usměvavou láskyplnou tváří(T5f)
zírá božský zjev(T3m)