BOŽÍ MLÝNY.

Petr Křička

BOŽÍ MLÝNY. A Georges Duhamel. Národ, který se nevzmohl ani na gesto, je zralý pro svůj nový osud. Benito Mussolini, 16. III. 1939.
I. Tik-tak – čas odměřuje věčnosti kyvadlo. Tká zatím Osud a snuje to dějin divadlo, to velké theatrum světa, boj prastarý dobra i zla. Ach, není to opereta, je krvavě vážná to hra – nejrozmanitější role a výjevy kmitnou se v ní: 32 zde válečná kouří se pole, tam ukolébavka zní. V té hře lze čehokoli se nadát. Ba může se stát, že Césara Augusta roli v ní z cirkusu august smí hrát – v ní někdo dělá jen gesta – muž druhdy vykoná čin. Úzká však, strmá je cesta, vedoucí do výšin. II. Je zajisté věcí vkusu v tvář spoutanému plít. A stěží lze, nebudíc hnusu, křižovaného bít. 33 Vy k tomuto činu, pane, jste chvíli si vyvolil, když v zahradě Getsemane lid hrdý číš nejtrpčí pil. Ve tváři vaši slinu, pot krvavý na skráních, ne za svou – za cizí vinu, za přátel zradu a hřích pněl na kříži, přátelům oněm by na čas vykoupil mír. Tu slinou střikl jste po něm, vy – César, vy – kavalír! Je zajisté věcí vkusu v tvář křižovanému plít; a stěží, nebudíc hnusu, lze spoutaného bít. 34 III. Zdálo se, boží mlýny že zapomněly už mlít. Benito Mussolini smí ve tvář číkoli plít, smí zákeřnou dýkou a jedem cestu si raziti vpřed, být konečně Osou a Středem, kol něhož točí se svět, do žen a do dětí v klidu smí syn jeho stříleti, sám Duce pak ze slz lidu si diadém svíjeti, v národů krvi a bolu háv purpurný smáčeti, jak César po Kapitolu v triumfu kráčeti. 35 Gesta, gesta, gesta smí dělati otec i syn. Široká jejich je cesta. Kam vede? Do výšin? IV. Benito Mussolini, já ondy měl podivný sen. Viděl jsem krvavé stíny černých dětí a žen, zničená pole a města, zemi, jež plakala; chřtán tygří, veliká gesta a čenich šakala, já viděl – a ve snu se styděl – nůž do zad vražený, jak šakálek prchá jsem viděl, kňučící, spražený, 36 teď kola, obrovská kola ve snu tom letí mi vstříc, půl pláčou, smějí se zpola, točí se víc a víc – – až rozmachem rázným a spěšným vás do zubů popadla a mrštila paňácou směšným do hlubin propadla. 1939. 37