PŘI POHŘBU MALÍŘE JOSEFA HUBÁČKA

Petr Křička

PŘI POHŘBU MALÍŘE JOSEFA HUBÁČKA
Od moře vítr vane a šumí pinie... Vše v těchto dveřích stane, co z hlíny, z hlíny je... Opuštěn visí v skříni svrchníček šedivý, a zde v té smutné síni hoch leží neživý. 14 Dal deset věrných roků nám ze svých třiceti. A jeho tichých kroků již není slyšeti, jen housle s violoncellem tón něžný k tónu strou nad proletáře tělem a duší hrdinnou... I vzlyky houslí ztichnou a zmlkne zbožný zpěv, jen srdce přátel vzdychnou: Adieu, adieu, Joseph, a jak ta světla svící dohoří, dotlukou i srdce milující, dnes těžká rozlukou, 15 jen tam na břehu moře se zachví pinie: Jde zmaru vstříc, ó hoře, jde zmaru vstříc, ó hoře, zde vše, co z hlíny je... 1931.
16