XXIII. NOVINA.

Petr Křička

V chaloupce každé kolem po horách světýlko plálo skrze metelici. A v kraji jaký vzruch a chvat a spěch! Z půlnočních lesů, z jihu, od východu, s hor, za něž právě srpek zapadal, spěchali sněhem, cestou, necestou, tam, kde pruh světlý půlil mlhu sněžnou, kde divukrásné zpěvy zněly, hudba dud, houslí, píšťal, bubnů víření. Bujaře duněl cupot veselý dřeváčků dětských po umrzlé pláni. Již zašel měsíc, a jich šlépěje zářily ve tmě, než je zavál sníh... Byl v hlase mužů jásot ztajený, v žen slovech, větrem unášených, slzy... Pravili, že se radost narodila, že vykvet její kvítek spanilý z života čistého...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

242. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  2. Vánoční. (Růžena Jesenská)
  3. POHŘEB NA SANÍCH. (Bohumil Adámek)
  4. Ještě zimní sujet. (Antonín Sova)
  5. Zima na přívoze. (Alois Škampa)
  6. PROSINEC 1917. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  7. TICHO PO PĚŠINĚ... (Karel Babánek)
  8. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE! (Karel Vojtěch Prokop)
  9. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)
  10. POSTNÍ PÍSEŇ. (Jan Opolský)