Kam vede cesta pozdě tak?

Gustav Dörfl

Kam vede cesta pozdě tak? Jen kolem hradu, příteli; ty oči mé tak rády by Křivoklát spící viděly. Je zima, zebe do rukou a všady sněhu závěje; zde nate doutník, vemte jen – ten snad vás trochu zahřeje. Náš Křivoklát už dávno spí a mha se táhne po dolu: jak bych se o něj báti měl – pojďme ho střežit pospolu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

146. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZAPADLOU STOPOU. (Alois Škampa)
  2. Sněhulka. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  4. VEČER V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. OHEŇ (Viktor Dyk)
  6. U OKNA. (Jan Červenka)
  7. Šlepěje. (František Kyselý)
  8. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ZA ŠTĚSTÍM. (Alois Škampa)
  10. Píseň v reakci. (Jaroslav Vrchlický)