Z čeho žijem ze dne den:

Vladimír Frída

Z čeho žijem ze dne den: z toho, co nás kdysi hřálo a co je dnes matný sen. Bože, jak to málo! V stálé touze z přítmí ven, kde by trochu slunce plálo, něco v ústrety se smálo. Bože, jak to málo! Jdu jak mlhou opředen. Vše již padlo času v plen, kdysi za život co stálo. Bože, jak to málo! Co se jednou písní zdálo, hasne jako mroucí sten, z čeho žijem ze dne den. Bože, jak to málo!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

111. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Na palouku života (Karel Mašek)
  2. TOUHA PO SAMOTĚ. (Antonín Klášterský)
  3. Den po dni. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PROBUZENÍ. (František Kyselý)
  5. Pavouk. (Alfons Breska)
  6. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VIII. A přece jsem pár zachyt paprsků, (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. SMUTEK. (Jaroslav Vrchlický)
  9. I. Zní hvozdem vlhkým toužná píseň táhlá (František Leubner)
  10. CXXVIII Ze smrti vyšel jsem a než tam klesnem zpátky, (František Zavřel)