PO TVÉM ODJEZDU

Vladimír Frída

Již poslední signály rozryly duši, Tvůj vlak Tě již unáší v skutečnost šedou, má hlava je pustá a spánky mé buší, stín smutku tak lehce pad’ na tvář Tvou bledou. Tak každičkou vteřinou dál jsi a dále a já jsem k podivu tišší a tišší: já cítím, jak hledím teď za obzor stále, že každou jsi vteřinou bližší mi, bližší. Proč po bouři v nitru mém hvězdy zas svítí, proč je má duše tak klidná a jistá? Cos padlo v ni, jak rosa po ránu v kvítí: Tvá jediná slza, tak ryzí a čistá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

116. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ADDIO (Vladimír Frída)
  2. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  3. VLAK. (Viktor Dyk)
  4. Pohřeb. (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Do dálky! (Jaroslav Vrchlický)
  7. U trati. (Ferdinand Tomek)
  8. NA NÁDRAŽÍ. (Ferdinand Tomek)
  9. VEČERNÍ TOUHY. (Adolf Červinka)
  10. Zítra? či po roce? kdo ví? kdo ví? (Josef Holý)