VISIO.

Vladimír Frída

Já ve snu zřel – to stíny byly jen – jak velký dav jich ku pramenu spěje; a jejich cesta vedla v noc i den, bez úsměvu a skoro bez naděje. Já z šera slyšel vzdech i pláč i sten, jenž na rtech zoufalých se jenom chvěje. Mrak černý jejich cíl jim v dáli skrýval – jak věky jdou, se shora Osud díval. Tu svítalo, já rozeznával již, když mlh a par se roztrhla teď clona, jak v zástupu tom matném spěli blíž Aegypta krále, kněze Babylona, chitony, togy a na mitrách kříž – toť tedy proud ten dálný, řada ona, jež téměř celá před cílem svým klesá a zmírá kletbou Osudu, jenž plesá. Syt záhy divadla jsem toho byl, kde snem se jevila mi pravda děsná, již věštil vzdech a doprovázel kvil, kde věčné chmury byly, nikdy vesna. Já zapudit chtěl smutek těchto chvil, leč zřel jsem, když jsem probudil se ze sna, že kletba odvěká ta trvá dosud: dál věky jdou – dál v ně se dívá Osud.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

987. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  3. Sdílné jilmy. (Adolf Heyduk)
  4. HODINY. (Karel Babánek)
  5. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  6. SEŠEŘENÍ. (Roman Hašek)
  7. Zvonek (Antonín Klášterský)
  8. SVATVEČER. (František Taufer)
  9. SLOKY SENTIMENTÁLNÍ. (Božena Benešová)
  10. PODZIMNÍ NOC. (Antonín Klášterský)