SAMOTA.

Ladislav Linhart

Na moři zeleném se bílé vznáší jachty, zpěv drsný lodníků se s křikem racků mísí. Stich’ vítr křísící, jenž vzdýmal pevné plachty, jež nyní zemdleně a těžce s ráhen visí. Ó, touhy bělostné víc v dálku nepoplují, když život mysl mdlou víc k vzletům nepobádá. A zbývá smutek jen a chmurná vůně thují, když záhon růžový schne, opadá a zvadá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

79. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. V přístavě. (Josef Kalus)
  3. CO JEST ČLOVĚK. (Václav Jaromír Picek)
  4. NA PUSTÉM BŘEHU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ITALSKÁ KRAJINKA. (Adolf Brabec)
  6. Přítěž. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Rackové bílí, (Adolf Racek)
  8. V album dívky. (Emanuel z Čenkova)
  9. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny (Jaroslav Vrchlický)
  10. Srdce a moře. (Augustin Eugen Mužík)