ZAVÁTO... ZAPADÁNO...

Karel Boromejský Hájek

ZAVÁTO... ZAPADÁNO...
Daleko, daleko v umlklých pláních leží napadlý sníh... daleko, daleko bílo je, tak ticho a bílo... a na obzoru vlny hor jsou veliké bílé závěje, a v bílých dálkách jenom lesy ponuré se černají a kříže v samotách a stavení zapadlých vsí... A daleko, daleko od nás leží ten cizí nám svět, tam někde za lesy, daleko za těmi pláněmi, zaváto všecko, ženo má, zaváto... zapadáno... Tam někde daleko, ženo má, leží naše stopy zaváty... a kolem nás dokola tak bílo je, tak ticho a bílo... Dva hroby tam leží zaváty v té bílé dálce a všecko, co umřelo, leží tam zapadáno... Kolem nás dokola, široko, daleko zaváto, zapadáno, ženo má... všecko zaváto... Bizarrní květy nám v okna nadýchal mráz. 57 Už jen to štěstí naší samoty nám zůstalo, to štěstí intimní, to příliš tiché štěstí, to štěstí šosácké, pro něž jsme despekt mívali. A kolem nás široko, daleko je všecko zapadáno... Za těmi květy na skle umrzlými po bílých závějích, po mechu zapadaném v našich lesů samotách a stržemi zavátých skal jde fantom jara zázračný, nového jara, kdy moje dítě povineš, má ženo! Daleko, daleko v umlklých pláních leží napadlý sníh a kolem nás dokola tak bílo je, tak ticho a bílo... 58
Básně v knize Kniha Rút:
  1. IMPROVISACE NA BIBLICKÝ MOTIV.
  2. VE VŘESOVIŠTI.
  3. „A VOUS SEUL À JAMAIS...“
  4. NÁŠ GALEOTTO.
  5. ZÁPAD.
  6. JÁ PLÁČU ŠTĚSTÍM.
  7. UŽ RUDÉ MÁKY ODKVETLY...
  8. VÝKŘIK.
  9. SÁM!
  10. SLOKY O HOŘÍCÍCH OBLACÍCH A SVĚTÝLKU Z POHÁDKY.
  11. RUCE.
  12. SE MNOU POJĎ!
  13. OHNĚ V POLÍCH.
  14. MY UMŘEM’ SPOLU.
  15. MRTVÁ, ZABITÁ...
  16. SLOKY O JEDNÉ NOCI.
  17. FINALE.
  18. PŘED VÝCHODEM SLUNCE.
  19. HVĚZDA PADLA...
  20. ZAVÁTO... ZAPADÁNO...
  21. SLUNCE VYŠLO!
  22. TO BYLO RÁNO!
  23. UKOLÉBAVKA.
  24. LESY ŠUMÍ...
  25. PASTORALE.
  26. HOU, HOU, HOUPY HOU...
  27. DVĚ OČI.
  28. TUŠENÍ VINY.
  29. SAMI ZAS...