MÉ NOCI DLOUHÉ.

František Sís

Mé noci dlouhé jdou v samoty opuštěné, váhavě kráčejí v zelené mlhy ranní, s nejistým pohledem ke snům jdou nevysněným. V oči mi padají ubledlé shaslé stíny, vnikají v mé pusté komnaty nezazděné, lhostejně samy jdou k svým smutkům bezejmenným. Vše hlucho, jenom noc vine se zádumčivě, její tmy nedráždí jas slzy ni úsměvu a stejně ochotně přikrývá hřích i ctnosti. A v lože se kladu vůní žen neprossáté, mých retů k polibku nehledá touha lásky, netečné krve mé nekřísí náruč žhavá, mých bolů netiší světice čistým dechem, ni smilné objetí neláme jejich stesku. Vyhublé ruce se vzpínají marně k visím, k etherným zjevením tajemných tragik noci, chorobně klesají tlačeny tíhou stínů, strnule, bez síly, bez hnutí visí z lože nehřáté milenky oddané stiskem vřelým. Vzkříšené touhy mé bičují v nitru sebe, procitlá krev bije zmateně v choré stěny, probouzí akkordy vyznělé tonem trpkým, a v spánky bodají ubité hlasy klamu jak v dýmu zmizelé vzpomínky neslyšené.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

569. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVĚ OČI. (Karel Boromejský Hájek)
  2. TEĎ TEPRV...*) (Xaver Dvořák)
  3. PANDÉMONIUM (Rudolf Medek)
  4. VÝKŘIK. (Karel Boromejský Hájek)
  5. Děvín (Rudolf Medek)
  6. PUNKVA. (František Taufer)
  7. L’ENFANT PERDU. (Vladimír Houdek)
  8. POLNÍHO KVÍTÍ BRATR. (František Taufer)
  9. HRA STÍNŮ. (František Taufer)
  10. JÁ PLÁČU ŠTĚSTÍM. (Karel Boromejský Hájek)