Smutek rozkoše.

František Sís

Rty žhnou v smrtícím žáru tvých polibků, srdcem monotonní klid vane. Ne, já tě nemiluji, z brutalních požitků oheň rozžhavené mrtvoly plane. Má krev hoří v bacchantickém tvém objetí, duší jde lhostejně hrobový chlad, ne, já tě nemiluji, v závratném chtivých smyslů sepjetí piji jen smutnou rozkoš tvých vnad. Sladkým jedem tvých půvabů lámu sílu svých bolestí, klamu duši, pálím ohně poslední, až vypiji z opojných ňader tvých v černé zvěsti píseň pohřební.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

76. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kristu na kříži. (Augustin Eugen Mužík)
  2. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  3. JESEŇ DUŠE. (Karel Hugo Hilar)
  4. I. Srdce se chvěje, (Karel Mašek)
  5. PÍSEŇ CIZÍ BOLESTI (Karel Toman)
  6. Z ČESKÝCH PÍSNÍ (Viktor Dyk)
  7. Duši. (Rudolf Richard Hofmeister)
  8. Odpověď na otázky. ( K. Egor)
  9. Kdo? (Adolf Heyduk)
  10. PÍSEŇ. (Vladimír Houdek)