STROMY NA JAŘE.

Bohuslav Květ

Po dlouhých zimy vánicích když stromy v naší aleji sníh se svých větví setřesou, květem se bílým zaskvějí, – tu s vděčností se pohled náš a radostně k nim obrací, že jaro se vším půvabem se zase k nám již navrací. A v hloubi srdce cítíme, jak drahy nám ty stromy jsou: kdyby i plodů nedaly, nás těší dost již krásou svou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

329. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 55. Jak když se jaro obnoví (Josef Uhlíř)
  2. VI. Přilétlo jaro rozmilé, (Herma Pilbauerová)
  3. 12. V podzimním se rouchu jeví (Josef Uhlíř)
  4. 27. Viz ten sad, jak krásný jesti: (Jaromír Březanovský)
  5. Královský lískovec. (Matěj Havelka)
  6. XIV. Jaro kráčí v smavé kraje (Herma Pilbauerová)
  7. Svěcení prvního Máje. (Bohuslav Tablic)
  8. IV. Do dálky. (Alois Škampa)
  9. Na strom. (František Ladislav Čelakovský)
  10. Viole F... (Jaroslav Vrchlický)