Na břehu Lužnice.

Bohuslav Květ

Na břehu Lužnice já v jarním večeru tich stál, svit luny chladný na zvlhlá se luka lil a já jsem na chvilku tu tolik šťasten byl, že Bůh mi dávnou, vroucí touhu vyplniti dal. A náhle jako podťat na kolena klesl jsem a srdce mé Ti, Bože, hymnu zapělo, v niž všechna muka, která dříve trpělo, se slila k chvále Tvé, jež naplnila kol vši zem...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

612. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Stará píseň. (Adolf Heyduk)
  3. DEN UTRPENÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Má ústa žnec, jenž polibků žeň sklízí. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  6. PŘÍRODA A ŽIVOT. (Antonín Jaroslav Klose)
  7. Zorav. (Adolf Heyduk)
  8. ROZSEVAČ. (Augustin Eugen Mužík)
  9. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  10. I. Zas nové jaro zří mně do světničky – (Rudolf Pokorný)