Podzimní dni.

Bohuslav Květ

Dni smutné, podzimní, kdy mlhy obzor zahalují, že ani lesa nevidíš ni nedalekých hor, jen ustrnule nasloucháš, jak teskné větry dují, nad léta krásou zmizelou jak lká tvůj milý bor. A marně k nebi pohlížíš, kdy slunce zase vzplane, i noci bezhvězdné a tmavé jsou jak propasti a v nudě dnů ti na mysli vždy jeden obraz tane, ten výjev, jenž se odehrál kdys naší ve vlasti. To podzimní byl den, na nějž se zapomíná stěží, a při vzpomínce té se srdce česká zachvějí: na Bílé hoře zbité vojsko českých pánů leží a nad ním mlhy listopadové se válejí...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

340. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vyhlídka. (Emanuel z Čenkova)
  2. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  3. PŘEDTUCHA VZKŘÍŠENÍ. (Emanuel Čenkov)
  4. Do památníku (Petr Křička)
  5. Zimní krajina. (Jaroslav Vrchlický)
  6. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  7. Meditace. (Antonín Sova)
  8. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Krajina. (Viktor Dyk)
  10. ZAS HUČÍ VĚTRY... (Josef Merhaut)