Anděl strážce.

Karel Jaromír Erben

Vždycky mně říkala má zlatá matička, že má každý člověk svého andělíčka, a ten anděl boží v štěstí i v nesnázi že viditelně člověka provází. – Můj božíčku milý! jak jsme slabí lidi: mne nejvíc to těší, co mé oči vidí. Ach což vidí, vidí krásných andělíčků: z těch mi dej jednoho, můj milý božíčku!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

69. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ANDĚL OPUŠTĚNÝCH (Bohdan Kaminský)
  2. Matčino požehnání. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. K andělíčku. (Vojtěch Pakosta)
  4. Ukolébavka matky. (Ervín Špindler)
  5. MATKA. (Josef Václav Sládek)
  6. Anděl strážný. (Josef Václav Sládek)
  7. Má zlatá... (Růžena Jesenská)
  8. MATKA.*) (Svatopluk Čech)
  9. Nikdo. (Růžena Jesenská)
  10. Prosba. (Václav Svatopluk Štulc)