FEÉRIE.

František Rybář

Prach vodopádů zaslepuje jasem a hukot jich jak hudba hrůzy zní, ohnivé barvy ptáků horkých pásem mé oči dráždí lesk jak pochodní. Podivné verše hlas kýs monotonní v slavnostní chvíli vážně předčítá, a po prérii horké mladých koní v daktylu tepou pružná kopyta. Modravý nádech vzduch má před večerem, je horký touhou jižních žádostí. Průsvitné roucho třepotá se šerem, opojným kouzlem v brzku pohostí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

383. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LUBUŠA (Stanislav Kostka Neumann)
  2. JSEM ZAJAT! (František Eisler)
  3. K. KOVAŘOVIC. (František Serafínský Procházka)
  4. KOLOZPĚV SRDCÍ. (Otokar Březina)
  5. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  6. HLADINA (Rudolf Medek)
  7. MOTIV JITŘNÍHO VĚTRU. (František Taufer)
  8. NA VÝŠINÁCH (Otokar Fischer)
  9. Utrpení touhy. (Antonín Sova)
  10. POD HORAMI. (Růžena Jesenská)