KIRKÉ.

František Rybář

V kamenném domě na ostrově čarovně zkvetlém svým melodickým hlasem kouzlí Kirké a zpívá; má květy divokých keřů na ňadrech a ve vlase světlém, je úchvatná svojí krásou, je lásky žádostiva. Ó doby kouzel! Doby nemožností uskutečněných! Lvi krotcí a vepři s rozumem lidským – háv mužů, proměněných posunem kategorickým. Pod zářivým sluncem tvůj ostrov hledat budu, kouzelnice bez smilování a studu. Až tvojí obnaženou krásou, tvým vábným rtem, tvým oslnivým okem, tvým hlasem čarodějným, Diova dcero, pohnut v srdci, něm, se přiblížím k chatě tvé, k tvým poduškám hřejným, ne, nebudu se bát, šťávy tvé zkusím rád – pak úsměvná a touhou uzardělá svým prutem tkneš se mého těla... Kirké! Je těžko dnes být ještě člověkem! Strom jemu nekvete, pták jemu nezpívá, vymřela láska, štvána nevděkem, a v chechtot tritonů modlitba vyznívá. Kirké! Je těžko dnes být ještě člověkem! Již sama lidskost sotva znatelna. Vzduch, který oblétal tvým ještě pravěkem, zda místa poznal by ta božská, světelná? Snad ještě stáváš před domem svým krásným a melodickým hlasem zpíváš čarovným a jasným, svou připravuješ koupel, v lože zveš, své šťávy mícháš, prutem těl se tkneš, lvy krotké a vepře s rozumem lidským čaruješ posunem kategorickým. – Kirké! Je těžko dnes být ještě člověkem! Za tebou popluji po moři dalekém...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ouzkost, sladivý, zvětřený, ukrutenství, šálivý, nebezpečenství, rozkošnost, outlý, nevinnost, lahodivý

197. báseň z celkových 208

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Královec. (Vojtěch Nejedlý)
  2. báseň bez názvu (Vojtěch Nejedlý)
  3. Jaro. (Vojtěch Nejedlý)
  4. Vojna. (Vojtěch Nejedlý)
  5. Jitro. (Vojtěch Nejedlý)
  6. 10. Růži rovně, když se na usvítě (Jan Kollár)
  7. K přátelům učeným. (Vojtěch Nejedlý)
  8. Přenocování Ládino. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  9. LX. LUDOMILA. (František Matouš Klácel)
  10. Radost. (Vojtěch Nejedlý)