BYL PRVNÍ MÁJ...

Alois Věkoslav Haber

BYL PRVNÍ MÁJ...
Bylo to ráno velebné a krásné, když jsem Tě prvně potkal, rozmilá! Tenkráte měla’s bílý šat a kvítí ve vlasech; Tvá šije bělostná se v slunci koupala... Bylo to v máji, v přírodě a z rána, v mých ňadrech rozpučel květ lásky poprvé. Tenkráte jsme se sešli. Pak přišel podzimek. Po jaře nádherném a létě plném vnad šel podzimek tak sichravý – byl listopad. V kobce žalářní mou byla’s společnicí, u mého lože jsi stávala, když jsem byl v nemocnici, a když pak přátelé pryč odešli, Ty jsi mě těšila! O, naděje, Tolik duší k Tobě plá, z úst milionů dnes to zní: O, naděje! Veď, milko má, v před národy ku cílům vytčeným: neb snáz se bojuje, když v srdci NADĚJE! 18