RONDEL GALANTNÍ.

Josef František Karas

Rondelem dvorný básník Paní svojí zavrkal něhu lichometným rtem a čekal, zdali jeho touhu zkojí – vzrušením tepny hrály v nepokoji. A rozčechrával cudných krajek lem rondelem. Věk galantní už minul, ve hvězd roji svůj osud přestal dvorný básník číst; dřív krásné dámy poetů jsou zdroji, dnes lodě opěvá a strojů hvizd rondelem. Za píseň tyč mu telegrafní stojí, za ódu špičák, nebo těžní klec. Illuse zdaliž touhu neukojí? Však nežli tyčky, krásko duše mojí, bych vaše rety líbal raděj přec rondelem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

12. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  2. Lásko, cudném v závoji krásy nahé, (Adolf Racek)
  3. NA HROB SEDMNÁCTILETÉ (Antonín Sova)
  4. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  5. HYMNUS VĚTRU. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Úvod. (Jan Pravoslav Koubek)
  7. 162. Pan a slouha. (Jan Petr Jordan)
  8. Blud umělcův. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 333. Ach! kam ste se předce odebraly (Jan Kollár)
  10. VII. Zašum mi v ochlad, jaré doubí, (Vítězslav Hálek)