První kapitola.

Josef František Karas

O mladosti ty naiv a slad(J5f) jak prv pocel Adamovi v ráji(J5f) jejž vtiskla Eva na rty roztouže(J5f) o jarních dnů a kouzlo (J5f) o krás Venus Anadyomene(J5f) co z mořské ny vstala čis vznos(J5f) pod Phoeba polibky o duho barev(J5f) jež skrý v so pros krůpěj ros(J5f) o trylku ptačí v máji zazvučevší(J5f) o strume ty prudkých melodie(J5f) o lodi snů jež bloudíš v zátočinách(J5f) kde z pěny sví Nereid šije(J5f) o skálo pokla co jednou v roce(J5f) se oteráš aby smrtelci(J5f) se drahoka krásou pokochali(J5f) zda možno tvojich illusí se zříci(J5f) O mladosti ty sajko prostřed savann(J5f) již slunce tro rozžhave(J5f) to hra slunce stej jak ty druž(J5f) o mole jejž touha k světlu žene(J5f) o fonno ty ticho šu(J5f) kdo tvoji hu vyzpívati že(J5f) O počátku a konci všeho ži(J5f) Kdo tvoje proklínat by mohl že(J5f) Mně devatenáct bylo ro(J4f) do Prahy vedla cesta (J4m) Jak úchvatná je v dějin zoru(J4f) však v podsvě jak šaleb(J4m) As den chodím sem tam spěš(J4f) a poulím oči nadše(J4m) na pace a ru střechy(J4f) a chrá že zasně(J4m) O čem jsem četl připomněl si(J4f) a Prašnou bránu vyhledal(J4m) a našel Týn i rathaus sta(J4f) a zbož zřel na Hradčan val(J4m) Ty postavy jež z podek kdys(J4f) si fantasie vyrvala(J4m) šly opět mlčky starou Prahou(J4f) z jich zra bolest rala(J4m) jak znovu šly by na leše(J4f) jež zrobil kdysi Mydlář kat(J4m) za pev svoje přesvědče(J4f) za chyby vlád všech urat(J4m) A ji obraz vyvstal časem(J4f) přes šraňky zmoly kame(J4m) to na Špitalské pole hnali(J4f) se bojovci nadše(J4m) nad jejich šiky čer prapor(J4f) v něm vel ru kalich zřít(J4m) Za pravdu boží za své právo(J4f) jdou polem stát či v poli mřít(J4m) a z dálky slyšet chřestot zbroje(J4f) to Němčí se va sbor(J4m) jak bouře když se rozzuřila(J4f) a vody proud se ří s hor(J4m) A posléz slyšet jeden sot(J4f) je potřen zhoubce pobit vrah(J4m) Žel dneš Češi vyhráva(J4f) jen v snech a pivních tohách(J4m) Tak den žil jsem v rozesně(J4f) a dojmy knížek všelikých(J4m) mi vykouzlily vab mno(J4f) ve rozprýskaných pražských zdích(J4m) i krás pa mla slečny(J4f) i kava dvorných tlum(J4m) Když z toho všeho jsem se probral(J4f) ru vděčil nebesům(J4m) za blázna neb mne leckde li(J4f) za venkovského zevlouna(J4m) a nejednou mi třeskl v uši(J4f) posměšek kluka křiklouna(J4m) Však konec všecko že jakýs(J4f) snům jsem oněm vale dal(J4m) a večer místo bludných pou(J4f) pár ostrých hochů vyhledal(J4m) A pivo bylo vskutku dob(J4f) i řečí bylo časem dost(J4m) Nu Praha Máš li peněz dosti(J4f) máš blaženost i veselost(J4m) Tož přáte jsem trochu nalezl si(J5f) a v cizi se za čas okoukal(J5m) a pol šípek s přeostrými trsy(J5f) se panským žím v lecčems podobal(J5m) I měl jsem radost že se zušlechťuji(J5f) ve kruhu rád dobrých laskavých(J5m) Ba šlo to zvolna Štiky jinak plu(J5f) hoď ště v řeku vzbu žert a smích(J5m) Nu kaž člověk hodiny ty odbyl(J5f) a leckterou slíz pernou poznámku(J5m) a hněv slova mezi zuby drolil(J5f) než pustili jej s pány do zámku(J5m) jenž uhlazeným lvům je vyhraže(J5f) do jež prý hod jsou života(J5m) Nu chápa jsem snes jsem ony změny(J5f) jen občas v duši se miho(J5m) cos blýskho jak pablesk o zvůle(J5f) jež nad vše drahou kdysi byla mi(J5m) žít nespouta ne jak tvora le(J5f) žít život pl všemi silami(J5m) Po lásce touží mla věk(J4m) po že vo(J2f) jen nud mrzout broukne si(J4m) zbytečnost ho(J2f) již rozum zdo(J2f) Po lásce touží mla věk(J4m) o štěs sní(J2f) a z kvě keřů lupe(J4m) v šeru jež splý(J2f) cosi se (J2f) Po lásce touží mla věk(J4m) po loktech ženy(J2f) a když ji shlédneš z večera(J4m) stichs jako ny(J2f) jsi rozruše(J2f) Po lásce touží mla věk(J4m) po všem co skrý(J2f) Zříš hradních pa skvě tlum(J4m) a jedna ny(J2f) a (J2f) Žel často šičku minnesänger měl(J5m) za pa vzácnou neda krásy(J5f) byl šťasten že dvor vrkat směl(J5m) ovat hlásek šiji ruce vlasy(J5f) Ji v toaletách viděl nádherných(J5m) neb fantasie krejčí vzác ru(J5f) i kdyby sunku vrch zdvih(J5m) spodnice val nevšimne si v šeru(J5f) Prý tetřev ťoka hluchý je(J5m) mne bezpečil mysliveček mno(J5f) i sle trochu Láska ukryje(J5m) i hrbek ma i kli nohy(J5f) probudíš se z toho zmáme(J5m) je úzko ti a cosi lu v zádech(J5f) A nauče z toho prame(J5m) když blouzníš blouzni ale veršů zanech(J5f) neb veršík ma často zrádce je(J5m) po letech shledáš žes byl blázen vel(J5f) Tvým chybám moud jen se usměje(J5m) však esthét řekne duch žes byl vždy měl(J5f) když přehléds paprsk jenž se duhou skvěl(J5m) pro bludičku jež nad bahnisky hrá si(J5f) Žel často šičku minnesängr měl(J5m) za pa vzácnou neda krásy(J5f) Šantán Šantán Šansoneta(T4f) jak to zvučí (T4f) chvíli dráž nadskakuje(T4f) tíš jak se v duši sm(T4f) Zmdle duch chce rozruch no(T4f) Šantán Šantán Šansoneta(T4f) Šplouchá bzučí flétnou pís(T4f) do myšlenek tvých se vplé(T4f) Pikantho aromatu(T4f) chtěl bys vdýchnout aspoň trochu(T4f) Šantán Šantán Šansoneta(T4f) Odoláš jim mi hochu(T4f) Tak začal román K Soudku zapad(J4f) jsem kdysi s dvěma přáteli(J4m) čoud plnil místnost pivo teklo(J4f) zpěv zněl tu smích a vese(J4m) Tam venku snad kdosi bloudil hlad(J4f) snad zoufa zrak k nebi přel(J4m) Zde útulno je jako v ráji(J4f) snad tureckém zde život vřel(J4m) a klavír drnčel hezky ruš(J4f) kvaky polky valčíky(J4m) Čas rychle prchá avšak nedbáš(J4f) jak spěšno le rafiky(J4m) hleděl hleděl Pocit no(J4f) ten bonvivantský omamný(J4m) Vše no tu Jak dávno tomu(J4f) co vyhl jsem ze škamny(J4m) Z těch pís tryská bezstarostnost(J4f) a frivolnost z nich prokmi(J4m) A náhle no zjev tu luz(J4f) a zazpívala Pepita(J4m) Ji popisovat Zla vlasy(J4f) vylétly kulis ze šera(J4m) Labu šije Však to znáte(J4f) z očí zří horská jezera(J4m) A pohled ten mi učaroval(J4f) od pr chvíle Rozumím(J4m) Tu milovat a žádnou jinou(J4f) ji Osud touhám přiřknul mým(J4m) Tak mladistvou se dívkou zdála(J4f) let šestnáct bys nedal(J4m) A byla k má K ní jsem chodil(J4f) a nadše jsem verše psal(J4m) na je mladost roztomilou(J4f) jsem epithetta zdob sil(J4m) A konec kon věřte dra(J4f) že tehda šťasten dost jsem byl(J4m) Bolesti bolesti zkla bolesti(D4a) že tebe čloku předtucha nevěs(D4a) když mys na že v sadech jež rozsety(D4a) na pís rozkošné na lesy na květy(D4a) když tone v moři snů v radost vrati(D4a) proč kdos mu neřekne zima se navrá(D4a) pobledne obloha slunce hřát ustane(D4a) do zvadlých kvíteč rosa víc neskane(D4a) sníh všecko zasype mráz všecko po(D4a) zpěva ptáčata odle do li(D4a) Však člověk stane odletět neže(D4a) zbudou mu vzpomínky na štěs na že(D4a) Často nic nezbude z kvě těch svěžesti(D4a) sežlout lupe pod nohou zachřes(D4a) Zde končí román pr snů mých Pa(J5f) Mně přítel dones je křest list(J5m) kde sebral ho to ru nevím ani(J5f) však s údivem jsem tehda počal číst(J5m) Pepita Tento v Praze naroze(J5f) před lety byla třiatřiti(J5m) O čtrnáct ro starší je ta žena(J5f) Tu lásku navždy musím pohřbíti(J5m) I pohřbil jsem A dosti klid celkem(J5f) a srdce na lov jinam vyšlo si(J5m) Však pozděj vždy i v zace velkém(J5f) oko napřed matrik všimlo si(J5m)

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

163. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA STAROU LÁSKOU (Bohdan Kaminský)
  2. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  3. MATKA. (Antonín Klášterský)
  4. TŘI PODOBIZNY. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Tajemství lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (Karel Leger)
  7. Bratr klášterník. (Adolf Heyduk)
  8. MAG VALČÍK. (Zikmund Winter)
  9. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Odpoutání. (Bohdan Kaminský)