VII. Tvář jasnou vzhůru ke slunci

Jan Rokyta

VII.
Tvář jasnou vzhůru ke slunci Tvář jasnou vzhůru ke slunci
a chmurnou dolů k zemi, kde vítr jenom vládu má, se oblak vznáší němý. Kam pokyne mu větru van, tam ve výšinách letí, on nezná, co je síly vzmach, bolestné touhy vzpjetí. Však neví ani o poutech, jež lidskou sílu váží, ni o závistném osudu, jenž touhám vždy je stráží. Jen tiše letí dál vždy, dál vzdušnými perutěmi, tvář jasnou vzhůru ke slunci a chmurnou dolů k zemi... 61

Kniha Království ticha a smíru (1907)
Autor Adolf Černý