IV. A tebe když jsem slyšel hlasně štkáti

Josef Václav Frič

A tebe když jsem slyšel hlasně štkáti až k nebesům – nám stále vraživým, když vrazi jali se tě v posměch bráti, tu chutě výhost dal jsem plesům svým. Ó matko! ty mne znáš, zřela jsi slzy moje, tvůj žal mne vábil, bouřil, pobádal, a když jsi svěřila mi utrpení svoje, vroucí jsem s tebou prosby k nebi slal. Však hlucho, ticho bylo v nebi zamračeném, vždy více ubíjel tě nevolníků pán, tak mrtvo, teskno bylo v kraji utlačeném, že byl mým prosbám směle výhost dán – an problesklo mou duší cos o nebezpečné pověsti utlačených prarodů, jež dí, že nemůže být bůh té lásky věčné tím chladným zhoubcem jarých národů.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

392. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  2. MNICHOVA PÍSEŇ. (Josef Holý)
  3. PÍSEŇ O POLDI. (Adolf Červinka)
  4. Vlaštovky. (Otakar Mokrý)
  5. Kantor. (Rudolf Pokorný)
  6. NA ČÍHANÉ. (Vítězslav Hálek)
  7. BALLADA, která může i nemusí být politická. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. 196. Nadšení. (Jan Petr Jordan)
  9. XXIV. Přes pole noha má kráčí (Adolf Heyduk)
  10. NEPŘÍTEL (František Gellner)