VII. Dnes na nádvoří na Tě čekala jsem,

Tereza Dubrovská

VII.
Dnes na nádvoří na Tě čekala jsem, Dnes na nádvoří na Tě čekala jsem,
v tom klášteře, jejž věky posvětily, šeď soumrak snášel, temno mísil s jasem, tmou minulosti stíny vystoupily. Mám jít – neb nemám, ptala jsem se sebe, tam k Tobě dál? Mne opustily síly, a vzhůru hledíc v čistý azur nebe, kde oblaky se v žhoucí krvi slily, Jsemjsem cítila, že zmírám. Jako zvon tam v staré kapli té, mé srdce ztichlo. „Zhyň, srdce,“ děla jsem. Tu schvěl se ston, Aa skřípla vrata, stín pad’ na záhon – zda žila jsem neb snila? Cos kdes vzdychlo – má duše v bázni vydechla: „Toť on!“ 15

Kniha Fialové ocúny (1930)
Autor Tereza Dubrovská