Píseň.
Tak navždy... docela...
a marně oči zvednu...
Tak jsi mně zmizela
a už tě nedohlédnu.
Proud žití sladce mdlý
v modravou splývá věčnost...
a nevím, žilas-li,
či sen jsi, neskutečnost...
Jsi oblak bělavý,
jsi touha vyvolaná?
Přišla jsi z dálavy,
jak bílý přízrak z rána?
8
V horečných hodinách
moje jsi tělo hřála?
Přišla jsi ke mně v snách
jak radost neskonalá?
Vždyť v dosah rukou mých
jsi plynula, jsi kvetla,
vždyť ještě ve zracích
mám plno tvého světla...
Tak navždy... docela...
a marně oči zvednu...
Tak jsi mně zmizela
a už tě nedohlédnu...
9