V MLZE

Vojtěch Martínek

V MLZE
Již poledne – a těžká mlha padá na vlhkou cestu v úzkém stromořadí. Sychravý oblak v kotouče se skládá, však alej ta – to bylo naše mládí i naděje a sny a horká vada, tam pohrdali jsme i měli rádi i toužili, jak dvacet let si spřádá svět jiný, lepší... víte, kamarádi? Vše nyní v bledou vzpomínku se mění a mlžná hráz se větší tíhou snáší. Po slunci toužím, jasném pozdravení. Jak do hlíny se matná noří noha, já rozumím, proč dávní předci naši ve štědrém slunci uctívali boha. 42

Kniha Poslední sonety (1976)
Autor Vojtěch Martínek