VIII. Růže Vesnou pěstovaná
Vincenc Furch
Růže Vesnou pěstovaná
Básně v knize Básně 1:
- [Věnování]
- I. Země česká, krásná země,
- II. Zelený strom plný květů
- III. Tak jest člověk – cíl nějaký
- IV. Cíl se hlukem nedosáhne –
- V. Lilie po břehu zírá
- VI. Všude kam se okem hodí,
- VII. Hnedky uvidíš své divy,
- VIII. Růže Vesnou pěstovaná
- IX. Ovšem růže sladce dyše,
- X. Na altáně stála; hvězdy
- XI. Měsíc vůkol stříbrné hází níti,
- XII. Vichr bouří – žluté hrají
- XIII. Dávných snů viděl sem státi
- XIV. Máj byl – na zahradě stojí
- XV. Uhostiv se jako v dílně
- XVI. Žalnosladké vanou dumy,
- XVII. Jako nevěstu milostnou
- XVIII. Jsou v životě okamžení,
- XIX. Tři anjelé-strážci mají
- XX. Vystupuje a zachází
- XXI. Zahradník, by k jeho stromku
- XXII. U potoka růže stála,
- XXIII. Život tichý vždy nehoví,
- XXIV. Jak mile zima nastane,
- XXV. Ovšem z jara v šperk nádherný
- XXVI. Sladkým opojený citem
- XXVII. Kdybych rukama dosáhl
- XXVIII. Když sem v tvé modré oči hleděl,
- XXIX. Strážný anjel můj mne k tobě
- XXX. Mnohýt’ arci hrdě pěje
- XXXI. K čemu láska tajená?
- XXXII. Vida poupata růžové
- XXXIII. V bílá ňádra Víle klesla
- XXXIV. Kdoby tajil, že jsi krásná?
- XXXV. Vítej, jarní bílá růže!
- XXXVI. Když mrazivý dech na podzim
- XXXVII. Bledý měsíc vystupuje,
- XXXVIII. Dej pozor, nechceš slyšet, děvo milá?
- XXXIX. Trávu neuslyšíš růsti –
- XL. Růže, ne planá, barvy prázdná,
- XLI. Štíhlé jiřinky v zahradě
- XLII. Mine den – už se odívá růže,
- XLIV. Chodě na břehu Dunaje
- Slavský zpěv.
- Davoria.*)
- Píseň Moravanů.
- Žel Slováka.
- Pod lípou.
- V dálku.
- Nepovím.
- Na Emmu.
- Vojín a jeho dcera.
- Hodiny.
- Hovor růží.
- Rajská růže.
- Poslední pomazání.
- Smrtící rána.
- Přetržené mlčení.
- Pochybovi.
- Cena člověkova.
- Stará žena.
- Láska anjelova.
- Jinoch a Ozvěna.
- Nevěsta.