Otec.

Vincenc Furch

U matčiných prsou Leží nemluvňátko – Otce slastně patří Na choť a děťátko – Vine ženu, dítě K sobě blíž a blíže – Šťastný manžel, otec, Domu svého kníže. Ó kdo nemá dítě, Odumírá v skutku – Bez útěchy sobě Líce zahal v smutku. – Neumřel však otec: Ač jej hrob již kryje, On to sám – svou krví Ve svých dětech žije.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

230. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve chvíli bolesti. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Král duchů. (Karel Jaromír Erben)
  3. Anna. (Matěj Anastazia Šimáček)
  4. Šestinedělka. (Josef Uhlíř)
  5. Sen a probuzení. (Josef Václav Frič)
  6. SVATBA. (František Táborský)
  7. Sen. (Josef Uhlíř)
  8. BALLADA O BÍLÉ PANÍ. (Antonín Klášterský)
  9. Na děťátko při rakvi. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. Žena kananejská. (František Leubner)