XIX. Hostýne, Hostýne, otče náš,

Vincenc Furch

Hostýne, Hostýne, otče náš, Co tak smutně na nás se díváš? Nedívej se smutně na rod svůj, Vinu svou již poznává rod tvůj. Vzniká v něm již cit národnosti, Aj dočkáš se na něm radosti. Zotvírá mu srdce tvůj pohled, Nadějný mu v srdci roste květ, Oko jeho k tobě se dívá, Píseň jeho chválu tvou zpívá. Ráno vychází již nad tebou, A rod pod tebou již hne sebou. Aj my hnusně více nespíme, Ale všickni již se budíme. Hostýne, Hostýne, otče náš, Věrné syny, věrné dcery máš!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící

6. báseň z celkových 139

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRÁLOVNO MÍRU! (Karel Dostál-Lutinov)
  2. ZPĚV NA ŘÍPU. (Václav Jaromír Picek)
  3. Smír. (Bohuslav Květ)
  4. Deště v květnu (Stanislav Kostka Neumann)
  5. LXXIII. Ty-li pěješ srdce svého (František Ladislav Čelakovský)
  6. TESKNICE (Rudolf Medek)
  7. SVATÝ DŮM (Xaver Dvořák)
  8. IV. Hostýne! (Vincenc Furch)
  9. XIV. Hostýne, Hostýne, (Vincenc Furch)
  10. Meluzina. (František Leubner)