Zaporožci.

Vincenc Furch

Zaporožci.
I. I.
 Prahu zlatou mají Češi – Kozáka prah Dněpru těší, Za porohem Zaporožci, Hovívají si molodci. Aj, kozáci za porohem Hej do bitev táhnou s Bohem – Dobývají velké slávy, Pověst o tom dává zprávy. Tak to bylo – teď již není – Všechno na světě se mění – Zaporožci leží v hrobě, Vstávají jen v noční době. O půlnoci z hrobních klínů Zdvíhají se houfy stínů, Jak mráčky se pohybují, Mezi zemí, nebem plují. Za prahem se navštěvují, Na Siči se shromažďují – Sič ach v Dněpru ponořena, Zaplavena – zahlazena. 450 Jako pěna hyne sláva, Pověst ji však dochovává, Chřadne síla, vadne krása – O minulém pěvec hlásá. II. II.
 Po zemi a vodě Jedou Zaporožci – Hejsa o svobodě Veselí molodci. Na koních a čajkách Touláme se světem – Jako ryby v moři, Jako ptáci letem. Strachu my neznáme – Zvadnem jako kvítí – Posud, páni bratři, Hvězdička nám svítí. Hej nad námi nemá Nikdo pevné žezlo: „Svoboda a rovnost!“ To jest naše heslo. 451 Jako na nebesích Ke mraku mrak pluje – Tak se ke kozáku Kozák přidružuje. A jak nebes mráček Kozák hne a tře se – Blýská hned a hřmí to, Když molodec křese. A jak nebes mráček Deštěm na zem kane: Krev kozacká zmáčí Pole rozorané! 452 VINCENC FURCH. (Životopisný nástin.)
Vincenc Furch narodil se dne 8. srpna 1817 v Krasonicích na Moravě z otce Němce a matky Slovanky. Jak často bývá, že nadaní lidé duševní vlastnosti po matce dědívají, tak přešlo též na našeho Furcha z matky smýšlení slovanské. První vzdělání dostal na hlavní škole v Telči, kam jeho otec, hospodářský úředník, r. 1820 přesazen byl. Gymnasialní studia odbyl od r. 1829 v Jihlavě, filosofická v Brně a právnická od r. 1837–41 v Olomouci. Na to vstoupil do státní služby co praktikant při komorní hlavní účtárně ve Vídni, r. 1843 stal se konceptním praktikantem při generalním účetním direktoriu a r. 1847 ingrossistou při komorní hlavní účtárně. V lednu 1850 byl přesazen k ministeriu obchodu, průmyslu a veřejných staveb co účetní revident; ke konci r. 1852 stal se officialem při ústřední kommunikační účtárně a v dubnu r. 1855 dvorským koncipistou při nejvyšším úřadě kontrolním, v kterémžto postavení zůstal až do r. 1862; [453] kdež povýšen byl za účetního radu při bývalé centrální účtárně pro ústavy kommunikační. Pohříchu netěšil se dlouho z tohoto samostatného a vyššího postavení, začal se u něho zmáhati plicní neduh, jenž života jeho již 5. ledna 1864 konec učinil. Furch přilnul záhy k mateřskému jazyku a čítal co student pilně české knihy, avšak při tehdejším zřízení škol bylo mu teprve co právníkovi možná slyšeti veřejné přednášky v české řeči na stavovské akademii v Olomouci, jediné to tenkráte stolici českého jazyka na Moravě. Již r. 1843 vyšel první svazek jeho Básní v Olomouci, r. 1844 pak druhý tamtéž. Básně tyto byly od obecenstva a kritiky laskavě přijaty, často v hudbu uváděny, zejmena od stařičkého Jirovce, Grusza, Vojáčka a j., některé také do jiných jazyků překládány. R. 1848 vydal Furch svazeček pokusů novellistických pod jmenem Barvy a zvuky (ve Vídni) a r. 1850 cyklus Písní a ballad z války uherské (v Praze). Následující léta tuhé reakcí byla zvláště vývoji české literatury nad míru nepříznivá, a také jmeno Furchovo zřídka ve veřejnosti se vyskytovalo, ačkoliv v tvoření básnickém nepřestal, což jeho literární pozůstalost dokazuje. Našlo se v ní velké množství náčrtků, rozvrhů a pokusů k písním, balladám, k básnickým aforismům, značný počet překladů, zejmena romancí španělských, novořeckých písní, básní Ossianových atd. K tisku úplně upraveny byly zvláště dva cykly básní (Akkordy, Barvy sepiové), ježto co do formy a obsahu značně mezi plody jeho vynikají. Jiný cyklus obsahuje písně a ballady z dějů Polských, zvláště z povstání r. 1831. Byly vepsány do proloženého exempláře jeho Písní a ballad z války uherské. 454 V posledních letech svého života věnoval se Furch horlivě dramatu i zůstaly po něm dva kusy úplně hotové. První (Slavibor na Štamberce) vzat jest z pověsti moravské, druhý z bojů polabských Slovanů s Němci. Tato látka dojala našeho básníka tak mocně a hluboce, že strašné ty boje v celé řadě dramat vylíčit chtěl, avšak jen jedno dokonal; o druhém pracoval ještě na smrtelném loži a v horečném rozechvění některé sceny naznačil.
455 Obsah
Poslední boje Baltických Slovanů; dramatická báseň1 Akkordy77 Akkordy79 Básník80 Po bouři82 Dumky83 Země85 Také já znám lásku86 Láska88 Příroda91 Člověk94 Děti96 Domácnost– Dobrodiní97 Den a noc– Fantasie98 Jitro– Otec– Okamžení99 Obětivost– Rozdíl100 Malby sepiové101 Ghazely125 I. Ghazel– II. Moře126 III. Shoda v rozličnosti127 IV. Slunce– V. Změna128 Plané růže129 Rozličné básně155 Slavský zpěv157 Davoria158 Píseň Moravanů159 Žel Slováka160 Pod lípou161 V dálku162 Nepovím163 Na Emmu164 Vojín a jeho dcera165 Hodiny– Hovor růží166 Rajská růže167 Stará žena169 Láska andělova170 Jinoch a ozvěna172 Nevěsta173 Povzbuzující177 Společenská178 Ozvěna179 Potomkům Českých Vršovců180 Poznání181 [457] Český muzikant182 Nalezená harfa183 Zámky v povětří– Slavík v nebi184 Ulán185 Touha po domovu186 Bezedno187 Z hluboka188 Nu hřbitově189 Nepokoj190 Nalezené zlaté zámky– Vypovězená láska191 Věnec nejkrásnější– Modré a černé oči192 Života máj193 Obraz neměnný194 Potkání se195 Dívčin žal196 Nejdaržší perly197 Lůžko poutníkovo– Mroucí jinoch199 Upír200 Smutná královna201 Poslední píseň202 Růže na hrobě203 Píseň v bouři204 Den svatého Rufa206 Modlitba na Hostýně209 Erb Rožmberský210 U jezera v lese– Atomy212 Čechové u Baltu213 Písně Hostýnské217 Hlasy Velehradské249 Písně a balády z války Uherské259 Maďarský přepych261 Magyar-Isten262 Tot nem ember263 Oltáře svobody Maďarské265 Srbský boj266 Deputace Maďarská267 Nagy Sandor v Addě269 Přepadnutí273 Písně slovenských dobrovolníků279 Panichyda284 Souboj na předstráži287 První skutek Görgeyův289 Košuth-Faust290 Wallmodenský pluk292 Bitva u Košic294 Košuthova modlitba na bojišti Kápolnském298 Solnok299 Košuth-Kortez302 Jupiter a Juno303 Vojenská porada v Debrecíně305 Den sv. Jiří309 Hentzi– Příchod Rusů310 Sbory a písně kozácké312 Polské dumy321 Hlas Tököliho331 Görgeyův stín332 Görgey a Remeny334 Görgeyová rána337 Temešvar338 Vilagoš343 Komárno347 Košuthovo loučení348 I. Košuth k Maďarům– II. Košuth k Polákům350 Plné jasno353 Republika Maďarská– Resurrectio Hungariae354 [458] Duma355 Mohyla356 Kůň a jezdec357 Anglie358 Kázání Polské, v Paříži dne 29. listopadu 1849359 Murat-Paša (Bem)363 Erb Uherský367 Spolek německo-maďarský– Osud368 Sprostému vojáku sláva– Slavozpěv373 Polské dumky377 Úvod379 Dumka381 Polska-Troja385 Polský žel386 Písně milostné387 Marná oběť389 Bílí kozáci– Památka391 Kosciuszko– Kohout-orel392 Poláci pod Napoleonem393 Poláci na svatém Domingu395 Služba u Napoleona396 Napoleon v Polsce397 Chlopicki398 Boj u Grochova401 Svaté pole Lubartovské411 Ostrolenka412 Výprava do Litvy418 Černý rytíř419 Mrtváť ojczyzna421 Popěvky423 Kosa polská425 Kdy?428 Ukrajina429 Rytířstvo bez šlechty431 Hajdamáci– Koliština432 I. Rok 1768433 II. Bitva Svidovecká434 III. Soudy437 Změna439 Ataman Kunicki– Duch kozáctva446 Polák-kozák– Jindy a nyní447 Stepi– Příšerný jezdec na stepi448 Kratochvil kozácká449 Zaporožci450 Životopis V. Furcha453 E: lp; 2004 [459]

Kniha Básně (1874)
Autor Vincenc Furch